Českobrodská pečeť - Pozdrav od Kuby Schoře

Zdravím lounské běžce.

Všem gratuluji k pěkným výsledkům v Žatci a také přidávám pár postřehů z dnešní Českobrodské desítky. Na úvod hned musím napsat, že jsem zase spadl na zem, a tvrdě! Dnešní závod se mi vůbec nepovedl a dokončil jsem až na 9. místě v čase 34:20.

Ale pěkně popořádku. Počasí si myslím bylo slušné, slunečno, jen se na trati točil vítr a běžcům neulehčil jak po cestě na obrátku, tak ani v druhé polovině závodu. Po předchozích týdnech jsem nemohl mít jiné ambice, než zopakovat časy z Kbel a Peček a také jsem chtěl konečně atakovat stupně vítězů. Na startu se sešla opravdu skvělá partička vytrvalců a to jmenovitě: Pavlišta, Pechek, Noah, loňský vítěz Čivrný, Kupidlovský, Serbesa, Brychta, Walenfels a další. Hned jsem věděl, že nic nebude zadarmo. Po startu se ihned utrhla trojice Pavlišta, Pechek, Noah a za nimi se utvořila skupina pěti běžců, ve které jsem nemohl chybět. Zhruba po dvou km začal ztrácet z vedoucí skupinky Noah, který měl na nás náskok cca 100m. Já jsem svou skupinku (Brychta, Čivrný, Serbesa, Kovář) táhl zhruba do čtvrtého km, přičemž jsem několikrát vybízel ostatní, ať mě na čele vystřídají, nikdo má gesta však nevyslyšel. Tak jsem trošku přidal a skupinka se roztrhala. Na pátý km jsem dobíhal společně s Mirečkem, ostatní už nějaký ten metr za námi. Za pátým km jsem do toho šlápl, utrhl Mirečka a dotáhl se na Daniela Noaha. Chvíli jsme běželi spolu,ale na sedmém km jsem mi podařilo vytvořit si náskok několika metrů, který se postupně navyšoval až na cca 40-50m. Běželo se mi skvěle, ale jak je běh zrádný sport, jsem měl poznat vzápětí. Zhruba 800m před cílem, kdy už jsem se viděl v cíli, na bedně a se skalpem několika běžeckých es,a kdy jsem na druhého Pechka ztrácel max. 150m mě začalo z ničeho nic píchat na pravé straně boku. A to tak silně, že jsem musel zastavit. Okamžitě  mě předběhl Daniel, snažil  jsem se ještě bojovat a rozběhnout to, ale bohužel po sto metrech jsem musel znova zastavit. Když se přede mně dostala další skupinka běžců včetně oddílového kolegy Kováře, rezignoval jsem, a do cíle už jsem cca 400m doklusal s bolestí na pravém boku v již zhora uvedeném čase. Před čtrnácti dny bych byl s takovým časem moc spokojený, teď však nikoliv. V cíli jsem byl sám ze sebe neskutečně zklamaný a nas...ý. Respekt k soupeřům, ale dnes jsem se porazil sám. Mohlo to být krásné třetí místo. Závod suverénně ovládl Pavlišta z Liberce, druhý Pechek na něho ztrácel již od třetího km, třetí dokončil Noah s osobákem pod 30min. Píchání v boku přisuzuji neobvyklé snídani před závodem, kdy jsem zvyklý snídat jogurt s banánem, medem a skořicí, přičemž tentokrát jsem "stláskal" buchtu od tchýně...jaká to chyba.

Na každý pád, jsem rád že mě závod vytrestal právě zde, asi jsem lítal už moc vysoko a trocha pokory neuškodí. A pořád lepší, než aby se mi to stalo například v mistrovském závodě nebo v Lounech. V nohách však forma je, a jak se říká, vše zlé je pro něco dobré...

Příští týden se ukážu na krosu v Unhošti, tak s těmi, kteří dorazí se uvidíme, ostatním přeji dobré výsledky na závodech v Bilině.

Mějte se, Kuba Schoř