Mezinárodním mistrovství ČR ve středním triatlonu
17.08.2013 18:46
Sportu zdar, triatlonu a běhání zvlášť. Plavčík
Přátelé běžci,
chtěl bych se s vámi v krátkosti podělit o nevšední triatlonový zážitek. Minulou sobotu jsem spolu s Honzou Wainerem a Mírou Rybáčkem startoval ve Žďáru nad Sázavou na Mezinárodním mistrovství ČR ve středním triatlonu. Byl to můj první závod na tak dlouhých tratích a zrovna na nejvyšší domácí akci. Noc před závodem jsem spal nedaleko od Žďáru, ale skoro celou jsem jí nervozitou probděl. Myšlenkami jsem byl stále již na závodě v očekávání, jak celý závod zvládnu. Měl jsem na mysli zejména reference Wainera st., který mě vlastně vyzval
ke startu s tím, že na to mám a že závod zvládnu.Což o to, jeho důvěru i důvěru Honzy Wainera jsem nezklamal, ale opravdu, ale opravdu jsem si musel sáhnout na dno mých sil.
Úvodní plavecká disciplína dlouhá 1,9 km v 18,5 stupňů teplé vodě s neoprenem mně moc sil nevzala, jako plavčík mám dobrou možnost trénovat, v poslední době si dávám 2- 3 km dávky,často je to ale po službě večer, takže ideál to také není. Po vyběhnutí z vody a nasednutí na kolo se naplnilo upozornění Wainera st., že cyklistická část s převýšením 950 m je značně náročná. Čekaly mě tři okruhy o celkové délce 93 km. Necelých 14 dní před závodem jsem si sice dal tréninkové 103 km, ale to byla vyjímka. Z časových důvodů kolo trénuji maximálně 2 hod., což obnáší zhruba 2/3 délky tohoto závodu.
Takže kolo mně vzalo hodně sil a po přezutí do běžeckých bot a myšlence, že mě ještě čeká půlmaraton, jsem se necítil dobře. Duševně mně pomohlo povzbuzení manažera- mojí manželky a Ilji Wainera. Fyzicky mně pak pomohly tréninky s vámi, kvůli pracovnímu zaneprázdnění poslední dobou ojedinělé, ale zejména účast s vámi na běžeckých závodech. Neboť jak známo, nejlepším tréninkem je závod. Takže tyto
faktory pomohly k tomu, že rovněž náročnou běžeckou část v členitém terénu a s převýšením 250 m, jsem zdárně dokončil. Přiznávám ale , že již před samotným během a po prvním ze tří okruhů, se mi hlavou honila myšlenka, že závod vzdám. S dechem jsem na tom byl celkem dobře, ale s přibývajícími kilometry tuhly nohy a jak líčil Emil Zátopek po slavném helsinském maratonu, bolely mě i za krkem. Navíc mě začalo píchat i v boku, ještě že jsem před závodem i během závodu požil dovolené dopingové prostředky.
Takže jsem závod zdárně dokončil na 3.místě v mé kategorii. Nestartovalo tam sice víc závodníků, ale kdo může říci, že je v něčem
třetí v republice. Náročnost závodu svědčí o tom, že více lidí si prostě na ten závod netroufne a navíc přede mnou byli dva ostřílení matadoři s několika starty na největším světovém závodě Ironmanu na Havaji. Jedním z nich je mimochodem i náš bývalý olympionik ve veslování Vraštil.
Tohle uvádím hlavně proto, že když se mi někteří známí zeptají, jak jsem na tom kterém závodě skončil a já jim odpovím že např. druhý, tak jejich další dotaz zní z kolika? Takže v sobotu jsem si tvrdě odpracoval 6 hod a 45 min a neměl jsem během té práce ani zákonnou přestávku na odpočinek.
Jinak v závodě zazářil Honza Wainer, který celkově obsadil 3. místo, ale jelikož zvítězil Slovák Džalaj, máme v nejbližším okolí vicemistra ČR ve středním triatlonu pro rok 2013. Skvěle si vedl i Míra Rybáček, který skončil celkově na vynikajícím 7. místě.
