Zbraslavská závist a Běh Duchcovskou bažantnicí - komentář od dr. Tyla
Do kopce ....
V měsíci září se po prázdninách znovu rozbíhá kolotoč běžeckých závodů, není jich ještě tolik, aby si mohl člověk vybírat. Dal jsem si tedy v minulém týdnu dva kratší závody – na rozehřátí.
Před časem mě v termínovce zaujal závod s tajemným názvem Zbraslavská závist. Ze školy pamatuji, že je tam jakési hradiště na kopci. Protože máme na Zbraslavi neteř, kterou jsme chtěli navštívit, spojil jsem příjemné s užitečným – nebo užitečné s příjemným a na Zbraslav se vypravil. Byl trochu problém na místě se zorientovat a najít místo startu. V stejném termínu se na Zbraslavi koná jízda automobilových veteránů, takže všude uzavírky, řev tůrovaných motorů a „vůně“ oktanů. Na pravém břehu řeky je železniční zastávka pro lufťáky, rekreační zóna, výletní restaurace u Chladů – místo startu. Závod Zbraslavská závist je součástí pražské vrchařské soutěže, byla tam pár známých, zvláště jeden z mých oblíbených soupeřů Jaromír Doležal. Je specialista na kratší běhy a běhy do vrchu. Právě se vrátil z tréninkového pobytu v Krkonoších a vypadá nadupaně. Žije vrchařskými závody a honí body, aby mu neuniklo místo mezi nejlepšími. Vím z minulých závodů že má silné nohy a dokáže si takticky rozložit síly. Úvod závody vede parkovými cestičkami kolem klecí s všelijakou havětí. Záhy se odbočuje doprava do prudkého stupání. Sklon svahu připomíná lesní partije běhu na Mědník. Cesta se do kopce všelijak klikatí. Šetřím síly, kopce jsem přes léto moc netrénoval a tak jde Jaromír přede mě, alespoň mám před sebou nějakého tahouna. Když jsme zadýchaní a schvácení přejde trať v kratší rovinku na vydýchání a pak je táhlý stoupák do cíle. Sleduji čas, je to těsně pod 20 minut, předpokládaný limit je splněn. Za cílem nejdříve vydýchat, krátce probrat situaci a cyklostezkou s prudkým klesáním zpět do zahradní restaurace. Svítí sluníčko, chládek pod stromy, menu je chutné, ceny lidové. Oběd a posezení s rodinkou neteře - mají kouzelnou dcerku Karličku- je příjemnou regenerací. Ještě procházka zbraslavským parkem a po skončení automobilového běsnění v centru městské části zpět domů. - příjemně strávená sobota. Výsledky jsou na webu behej.com. Na stránkách závodu má být i video z trati.
...... a v dešti
Tradiční běh Duchcovskou bažantnicí mám obzvláště v oblibě. Čtvrteční podvečer konání závodu dává perspektivu volného víkendu. Spolu se mnou využili této příležitosti ještě Pavel Švingr a Michal Procházka. Vzpomínali jsme jak před rokem Martin Václavek smutnil, že na něj po závodě nezbyl párek v rohlíku. Trať není dlouhá, jen mírně zvlněná, to vše nám veteránům vyhovuje. V Duchcově se schází každoročně konkurence z celého kraje. Nedělám si tedy ambice. V mé kategorii zde obvykle vyhrávají tedy běžci jako Kirsch, Gombita, Růžička, Kalát, Elischer. Jen musí být pěkné počasí. Pak to na krásném duchcovském atletickém stadionku hučí jak v úle. Již několikrát se nám stalo, že jsme vyjeli z Loun za sucha a za Bílinou zataženo s vytrvalým deštěm. Je tam nějaká patogenní zóna. Než jsme přišli na start napršely nám pěkné kaluže, měli jsme na trati co kličkovat. Plavčíkovi to teda nevadilo, je ve vodě jako doma. Nakonec jsem tedy skončil na třetím místě (účast nebyla tak silná) za Ivanem Elischerem a Pepou Kalátem. Čas jsem měl pomalejší než loni ale v dešti se to nedá srovnávat. Také Pavel Švingr získal cenu za třetí místo (za Jitkou Malým a Dušanem Oláhem). Michal doběhl počasí-nepočasí celkem svěží v dobrém čase za 28 minut. Po závodě byl čas na pokec s kamarády, hlavně Jirka Malý zase sypal z rukávu veselé sportovní historky. Při návratu za Bilinou zase déšť ustal a do Loun jsme se vraceli v paprscích zapadajícího slunce. Výsledky budou opět na webu behej.com asi se zpožděním. V Duchcově jsou obětaví pořadatelé (Maruška Polívková a spol) ale s počítači si moc netykají.
Zdravím všechny běžce Petr Tyl
